Noční versus denní jízda

Individuální schopnosti každého jedince jsou klíčové. Někdo vydrží delší dobu bez jídla, pití, v dešti, zimě. Jiný zase dokáže lépe pracovat s odpočinkem a regenerací, což je přímo spojeno s nadpisem tohoto článku.

Nejprve budu přehledně definovat nejzásadnější aspekty, které přináší jízda v noci oproti jízdě přes den. To ti pomůže nahlédnout na tuto problematiku s trochu jiného zorného úhlu.

Jaké aspekty můžeme teoreticky zařadit mezi ty pro nás komplikované a někdy nepříjemné?

• Mozek a tělo nezbytně potřebuje regenerovat, k tomu slouží spánek. Nejsme noční tvorové a geneticky máme zakódováno v noci spát, ideálně na čerstvém vzduchu, v absolutní tmě a tichu.
• Světlo, kvalita CRI podání světelného toku, síla světla, baterie, počet zdrojů světla a jejich umístění, vč. dobíjení, kabeláže, apod… To jsou asi nejzásadnější aspekty, kterými se při jízdě v noci budeš zabývat. Výsledek rovnice může být minimalistický lehký systém, při kterém v noci pojedeš na hraně nebo velice bezpečný systém, který tě bude tížit svoji váhou!
• V noci je jak v přírodě, tak v civilizaci méně bezpečno, dostupnost zdrojů je též velice omezená. Je tu větší pravděpodobnost střetu se zvířetem.
• Z hlediska dopravy tomu je naopak, silnice jsou v noci bezpečenější, i když toto tvrzení je poněkud dvousečné. Vzpomínám si, kolikrát jsem v noci za jízdy na asfaltce blouznil a padal do mikrospánků, přitom jsem se mnohdy motal přes celou šíři silnice.
• V noci pojedeš téměř VŽDY výrazně pomaleji než přes den. Pro zajímavost si proklikej některé světové bikepackingové závody a porovnej si jezdce v záložce “race flow”. Častokrát uvidíš, že ti co se motali přes noc, byli na daném úseku ve finále dohnáni, těmi co si chvilku odpočinuli.
• Noční jízda přináší spánkovou deprivaci a s ní spojených spoustu aspektů, jako je podrážděnost, vizuální halucinace, dehydratace, bolest svalů, hlavy, sluchové šumy a halucinace, vysoký krevní tlak, nadprodukce stresových hormonů, VELICE OMEZENÁ PRÁCE IMUNITNÍHO SYSTÉMU, pokles teploty spojeny se zimnicí či návaly horka, nesoustředěnost, celkové přetočení metabolismu, což má ZÁSADNÍ a výrazně negativní dopad na výkonnost během dalších dnů,…
• Je mnohem větší riziko pádu, zranění, rozbití kola.
• Ve většině případů v noci zažiješ větší zimu a vlhkost. Takový sjezd přes louku s napadanou rosou, kde si promácháš tretry a následná jízda v údolí podél potoka tě může zpomalit až znechutit na několik hodin. I v letních dnech v našich luzích a hájích může rtuť v teploměru klesat k nule.
• Lekání je situace, kdy z člověka uniká mnoho energie (tím nemám namysli KiloJouly). V noci se můžeš lekat častěji, máme zakódováno být v tento čas ostražitější na určité vjemy. Nehledě na to, že ve tmě často naše fantazie pracuje na plné obrátky.
• Mnohdy neuvidíš krásy okolo tebe a to je jedna z podstatných krás bikepackingu!

A jaké aspekty mohou hrát pro náš prospěch?

• Pakliže jsi závodivý typ, můžeš získat taktickou výhodu a možnost ukrojit si náskok.
• Jízda v noci je jako jízda v jiné dimenzi, otevírají se ti mnohé energie, které jsou přes den uzavřené, je jen na tobě, jak s nimi budeš pracovat.
• Menší fluktulaci lidí oceníš, pokud jsi samotář a právě pokud pojedeš přes noc.

Jak z toho ven a jak se rozhodnout? Jak moc se přemlouvat na noční jízdu? Je potřeba si položit další otázky. Jaké máš ambice? A jakou máš sebereflexi, především v kontextu předešlé věty 🙂 ?

Jízda v noci ti z bikepackingového závodu udělá zcela jiný zážitek, nejspíš to ovlivní celou tvoji cestu až do cíle, která bude v jistých aspektech mnohem náročnější na psychiku i fyzičku.

Například budeš častěji unavený, nesoustředěný, deprivovaný, výkonnostně zpomalený (nebude tam takový ten drajf), ale o tom všem jsem psal v bodech výše.

Další významnou roli hraje premisa, že: člověk míní, osud mění. Kolikrát jsem měl plány na nonstop jízdu, ale morál to prostě nedal. Pokud tvá jízda v noci bude až příliš pomalá a neefektivní, zamysli se nad přehodnocením strategie.

Trénink jízdy v noci by měl být zařazen párkrát do roka, ideálně nonstop a další den se pokusit normálně fungovat přes den. V noci si ozkoušíš nastavení svítilen, výdrž baterií, konektivitu, apod… Je samozřejmě jasné, že v době psaní tohoto článku je těch opravdových bikepackingových profesionálů na světě stále tak málo jako kiklopů v Mlžných horách. Proto je celkem bezpředmětné tvořit detailní tréninkovou metodiku na nonstop jízdu v noci.

A jak se jezdí bikepackingové závody v TOP pořadí vepředu? První noc se zpravidla nespí, někdy i tu druhou. Případně se využívají mikrospánky či jiné metody regenerace, které jsem popsal třeba ve článku o West Carpathian challenge, bikepackingovém závodu, který jsem úspěšně dokončil jako první v cíli. Poslední noc se též většinou nespí nebo minimálně. Z ostatních nocí je ukrojeno na spánek 1-5 hodin. Vše samozřejmě mohou zamotat pravidla akce, kdy je třeba v některých úsecích zákaz noční jízdy.

Jak lze ještě podpořit jízdu v noci? Velká většina bikepackerů užívá stimulanty, nejznámější je kofein. Moc záleží v jaké formě a množství ho pozřeš. Více jak 600 mg má za následek opačný efekt a u většiny lidí to navozuje pocit únavy. Méně kávy rozložených do více dávek nebo kofeinové tablety se zdají, jako dobré řešení. Vše má však dvě strany mince. Kofeinové tablety nemusí být zrovna kvalitní z pohledu čistoty. ZCELA NEVHODNÉ JSOU ENERGETICKÉ NÁPOJE. Jejich složení je často velice toxické pro organismus, který v dané chvíli určitě nepotřebuje dávat drahocenou energii do odbourávání škodlivých látek z těla. Navíc kombinace mnoha surovin ve složení dává dohromady obří dávky kofeinu naráz, což je špatně, jak jsem psal výše. Zajímavou alternativu můžeme najít u některých bylin. Já jsem si oblíbil wajusu, je to nečaj a obsahuje přírodní kofein. Z těchto listů jsem si nechal vyvařit koncentrát. Kofein ve wayuse se uvolňuje dlouhodobě a postupně. Je to mnohem přirozenější. Bohužel nelze dosáhnout efektu probrání a nabuzení, musí se myslet na kontinuální užívání při jízdě přes noc.

Lidové návody jak být vzhůru? No určitě pomůže zima, tedy svléknout se na chvilku do půl těla, opláchnout se v potoce. Pomůže studená voda na zátylek a hlavu, též dostatečná hydratace. Můžeš zastavit a dát si krátký strečink. Mikrospánek též pomůže. Zpívání, řvaní, povídání si sám se sebou, to vše se dá zařadit i do škatulky „jak si pomoc s nespaním“. Můžeme se pustit i hlouběji do vlastního nitra a vytvořit si třeba druhou vlastní identitu, z jistého pohledu (a psychologové mi prominou jestli neužívám správné vyjadřovací prostředky) rozdvojit osobnost a ta nová osobnost bude stále plná energie a bude diskutovat tou druhou, která je unavená. Můžeme se pustit hlouběji do vlastní duše a hledat spojence na mytologické úrovni, kteří nám pomohou se spánkovou deprivací.

Závěrem bych rád vyvrátil jeden mýtus, který jsem detailně popisoval i v mém článku pojednávajícím o osvětlení na kolo. Světlo obsahující modrou složku NENÍ VHODNÉ pro extra dlouhé noční přejezdy na kole. Modrá složka v barevném spektru nám evokuje den, modrá složka v barevném spektru potlačuje tvorbu melatoninu, který nám výrazně podporuje spánek. Ha, nechápeš minulé souvětí a příjde ti, že si protiřečím? Ano i ne. Pokud by ses v noci potřeboval probrat a fungovat dejme tomu 2 hodiny, je v pořádku tělo oblbnout a používat světelný zdroj s modrou složkou ve svém spektru! Ale pokud jedeš přes celou noc, navíc další dny budeš bojovat s únavou, je nevhodné oblbovat mozek modrým světlem! Ideální teplota (zabarvení) světla je 3 000-4 000 stupňů Kelvina. Bohužel, čím je světlo teplejší, tím klade větší nároky na spotřebu energie, při stejné svítivosti.

Tento rok jsem si udělal takové neoficiální podpoření některých účastníků bikepackingové akce Loudání. Buřty, oheň, meloun, didgeridoo bylo přichystáno, když přijeli nějací bikepackeři, mimo jiné můj přítel Kuba Gsela. Jeho nálady jsou často proměnlivé, řekl bych srovnatelné se ženou mající své dny. Rád mě viděl a zahudroval si, že jsou všichni blázni, že málokdo spí,… Kuba si to ale udělal po svém a bylo pro něj důležitější si odpočinout a celou akci si užít v módu pohodlné jízdy a nočních spánků. Co tím Kuba říká? Je dobré si najít své tempo a ne vždy podléhat závodnímu šílenství. V těchto pohledech jsme v době psaní tohoto článku rozdílní. Ale i tak jednou za čas zajdeme na pivo nebo k nočnímu ohýnku.