Světlo na bikepacking

Vhodná volba osvětlení na kolo je klíčovým aspektem pro bezpečnou jízdu v noci. Nejprve si však shrneme možná trochu zdlouhavé, ale důležité informace a druhy svítilen, až poté rozklíčujeme, kdy jakou použít.

DRUHY UCHYCENÍ:
Stacionární (pevně přichycené na kole), mobilní (třeba čelovka na helmě, nebo blikačka se systémem příchytné gumy na libovolný trubkovitý tvar).

VÝHODY STACIONÁRNÍHO OSVĚTLENÍ:
Tímto uchycením předcházíte bolestem za krkem od váhy na hlavě, není zde tak velké riziko utržení drátů nebo zavadění o větve. V mlze, dešti, sněžení jde lépe vidět, neboť zdroj světla je dále od očí. Efektivnější způsob využití energie, protože světlo je blíže k povrchu a překážkám.

VÝHODY MOBILNÍHO OSVĚTLENÍ:
Lze jej připevnit kam je potřeba. Nejčastěji se bavíme o čelovkách, které v dnešní době lze díky DIY (udělej si sám) přichytit na helmu, řídítka, popruh od batohu, přední brašnu. Renomovanější výrobci prodávají speciální držáky na helmu, řídítka apod…

NEJČASTĚJŠÍ TYPY NAPÁJENÍ:
Výměnné bateriové články mají výhodu v tom, že je lze kdykoli vyndat a vyměnit za nové. Během bikepackingu, tedy můžete koupit nové a staré vyhodit. Bateriové články lithiové mají PODSTATNĚ VĚTŠÍ KAPACITU než NiMh nebo alkalické! Mají též mnohem delší expiraci a především jsou MNOHEM lehčí. Je to však vykoupeno vyšší cenou, ekologickým dopadem, malým výběrem typu baterií a velice špatnou dostupností v lokálních obchodech. Nejoblíbenější lithiové baterie vyrábí Energizer, Raver, Varta. Nejčastěji se setkáváme s bateriemi typu AAA (mikrotužkové), AA (tužkové), 18650, ale je mnoho jiných typů…

Zabudované bateriové články jsou z podstaty téměř vždy NiMh. Zásadní nevýhoda je, že je nelze ze svítilny vyjmout a vyměnit za jiné, svítilnu musíme nabít přes standardní konektor nebo v horším případě přes specifický konektor.

Čím dál oblíbenější typ napájení mezi bikepackery je systém elektromagnetického dynama. Nejčastěji je dynamo nábojem předního kola. Vyšší pořizovací náklady, nutnost přepletení kola, horší tuhost, téměř neznatelný odpor magnetů uvnitř dynama, malý nebo žádný zdroj osvětlení při malé rychlosti, přepěťová pojistka při moc vysoké rychlosti a tedy vypnutí svícení jsou negativa. Ale ta svoboda?! Máte nevyčerpatelný zdroj světla, můžete dobíjet telefon, mp3, blikačku, apod… Díky překlenovací baterii i po zastavení malou chvilku svítíte. Případně lze tento systém kombinovat se stacionárním osvětlením, takže ho vlastně během jízdy dobíjet. Nejrozšířenější značkou jsou výrobci SON, SP, Shimano, KT, Kasai. Pro více informací můžete navštívit TENTO web.

Fotovoltaické nabíječky, které dobíjejí vaši powerbanku, jsou řešením spíše pro cestovatele a to převážně vzhledem k delšímu času dobíjení. Tento typ je oblíbený u bikepackingových nomádů.

ZDROJ SVĚTLA A BATERIE
Buďto máme baterie přímo v těle svítilny nebo je máme někde mimo. Se svítilnou jsou v tomto případě propojeny kabelem.

VYCHYTÁVKY
V době smart zařízení mohou být svítilny na kolo nabity i dalšími funkcemi a určitě tomu v budoucnu bude čím dál víc. Funkce drátového, nebo bluetooth vypínače blízko gripu na řídítkách, programovatelné funkce svícení nejen z hlediska intenzity, časovač svícení, propojení s jinými chytrými věcičkami, ukázka módu a stavu baterie na jiném smart připojeném zařízení, atd…

CRI – POZOROVACÍ KVALITA
CRI (Ra) je zkratka pro color rendering index. Je to standard z počátku minulého století, který nám definuje věrnost barevného vjemu. Když máme malé CRI znamená to, že nejsme schopni pod daným zdrojem světla rozlišit jakékoli barvy. Když máme Ra 100 jsme schopni rozlišit nejširší gamut barev, které pojme naše oko a mozek (denní světlo ze slunce). Zde se dotýkám ožehavého tématu, protože většina komerčně známých svítilen se pohybuje pouze něco málo nad Ra 70. Zdroje světla, které mají nad Ra 90 už považuji za hodně kvalitní a pro mě uspokojivé. Čím máme nižší CRI (Ra), tím hůře v noci při daném světle rozlišujeme tvary i barvy. Více namáháme oči, což si samozřejmě přímo neuvědomujeme, ale projeví se to po několika minutách či hodinách. Avšak málokdo si to spojí s kvalitou světla, případně kvalitou čoček sportovních brýlí – tomuto tématu bude v budoucnu věnován další příspěvek.

KELVIN – TO NENÍ JMÉNO, ALE MĚRNÁ JEDNOTKA PRO BARVU SVĚTLA 🙂
S CRI souvisí nepřímo i barevná teplota (neboli zabarvení) vyzařovaného světla, tuto hodnotu můžeme mimo jiné měřit v jednotkách Kelvina. Studené zabarvení pro dálkovou cyklistiku je zcela nevhodné 6 000 °K a více. 5 000 °K (též často označováno jako D50) je nejpřirozenější zabarvení světla pro lidské oko, protože je to hodnota (barva) slunečního záření, které prostupuje skrze ozonovou vrstvu a mraky. 2 500 – 4 000 °K já označuji jako teplou barvu světla a dle mých empirických zkušeností nejvhodnější barva světla pro dálkovou cyklistiku. Vzhledem k tomu, že se jedná o noc a náš cirkadiání rytmus neoblafneme, měli by jsme v ideálním případě používat osvětlení okolo 2000 °K – to má bohužel negativní dopad na spotřebu energie a hlavně to naráží na nabídku svítilen na trhu. Proč není vhodná barva okolo 5 000 °K, když je to něco, na co je lidský mozek geneticky zvyklý mnoho miliónů let? No přesně z toho důvodu, že lidský mozek je geneticky zvyklý v noci na teplý zdroj světla (oheň, zapadající a vycházející slunce) a je mu mnohem příjemnější pro vnímání svého okolí. Před pár lety jsem se dočetl marketingový blábol nejmenovaného renomovaného výrobce čelovek, že své led čelovky osazuje čipy s barevnou teplotou okolo 7 500 °K (studené, namodralé světlo) a jako důvod uvedl studii, kde toto světlo lidský mozek probere a nabudí. To je pravda, ale v marketingovém sdělení se opomenuli sdělit skutečnost, že tento efekt na lidský mozek působí proti jeho přirozenosti (tedy v noci nemít modré barevné složky ve světle). Vždy je potřeba se koukat za oponu :). Pravým důvodem tohoto marketingového sdělení bylo z výrobního nedostatku udělat benefit. Tedy osazení čelovky s levnějšími led diodami, u kterých je problematické docílit vyrovnané Red (červené) složky v barevném spektru k ostatním barevným složkám.

SÍLA / INTENZITA OSVĚTLENÍ
Intenzitu osvětlení udáváme v měrné jednotce lumenů (lm). Intenzita osvětlení je ošemetná veličina, protože většina výrobců čelovek nedodržuje jednotnou normu pro měření intenzity ANSI NEMA FL-1. Druhý aspekt, který zde hraje velkou roli, je vyzařovací úhel světelného kuželu. Intenzita versus spotřeba energie, jak se v tom vyznat? Lze se orientovat podle typu čipu, které se stále vyvíjí. Vhodné je tedy si přečíst recenzi konkrétních čipů, podívat se na jejich hodnotu RA a spotřebu energie.

SVĚTELNÝ KUŽEL
Když je úhel vyzařovaného světla menší (užší světelný kužel) je svítilna de facto svítivější (dosvítí dál). Je-li světelný kužel širší, je svítilna schopna osvítit širší okolí kolem nás, ale nedosvítí tak daleko. Rozsah světelných kuželů se obvykle pohybuje v úhlech od 7 do 40 %, nicméně opět málo kteří výrobci tento údaj poskytují.

JAK Z TOHO VEN A CO JE TEDY VHODNÉ?
Silniční bikepacking: jedno stacionární osvětlení na řídítka je celkem dobrá volba, protože při těchto akcích, až tak často nepotřebujete rozhled do stran a váš krk ocení minimální zátěž na hlavě. Světlo by však mělo být odjímatelné a přenosné. Toho využijete při přípravě na spánek, kontrolu silničního značení, apod… Vhodnou volbou jsou 2 zdroje osvětlení; stacionární a mobilní na helmě. To na helmě by mělo mít menší výkon a minimální váhu. Snesitelná varianta je i jeden druh svítilny na helmě, ale rozhodně by měla být dostatečně výkonná (silniční sjezdy v noci jsou dosti nebezpečným aspektem). Zároveň by měla být svítilna lehká a přes den odjímatelná, aby vás nebolelo za krkem. Jak toho docílit? Svítilnou s velkým výkonem a malou baterií, to ale obnáší častou výměnu baterií nebo svítilnou s externí baterií, kterou budete mít umístěnou v kapse dresu a propojenou kabelem na helmu. Často je k vidění i varianta svítilny vpředu na helmě a vzadu baterie do svítilny. Helma je sice pěkně vyvážená a nemá tendence na hlavě sklouzávat, ale váha je už poměrně veliká, což má neblahý vliv na krční páteř, trapézy. Blokování těchto svalových skupin má mnoho dalších negativních vlivů a to jak fyzických, energetických a potažmo i emočních.
MTB bikepacking: Je zcela nevhodné a nebezpečné mít pouze stacionární osvětlení na řídítkách. V terénu, lese, horách je mnoho překážek, zvěře, rostlin, skal, které mohou zpříčit cestu a stacionární světlo na řídítkách nepojme svým rozsahem tyto překážky. Oblíbená varianta je jedno světlo na helmě s baterií ve drezu a propojení kabelem (případně baterií v zadní části helmy a svítilna v přední části helmy kvůli vyvážení. Ale tímto systémem zatěžujeme krční svaly a horní část zad). Optimální variantou je umístění dvou stejně výkonných zdrojů osvětlení, jedno na řídítka a druhé na helmu. Svítilna na řídítkách by měla mít střední až širší vyzařovací úhel a měla by osvětlovat povrch před předním kolem. Svítilna na helmě by měla mít užší vyzařovací úhel a měla by prosvicovat do dálky. Ideální kombinace je mít totožné svítilny s jiným vyzařovacím úhlem.
Zimní bikepacking: je zcela specifickou disciplínou a nejvhodnější typ svítilny je ta, která je umístěna na helmě s bateriovým zdrojem, který bezpodmínečně musíme umístit někam na svoje tělo, aby baterie byla v teple! V mraze nám totiž baterie vydrží enormně kratší dobu.

NA CO SI DÁT POZOR?
Je chyba nemít záložní přední světlo, byť by to měla být pouze bludička. Dobrou volbou jsou zadní červené blikačky, které ale mají i možnost bílého svícení Tedy v případě porouchání hlavního světla, lze tuto blikačku použít jako přední světlo.
Vhodné osvětlení volíme též podle toho v jaké oblasti se budeme pohybovat.
Čím větší intenzita osvětlení, tím jsme méně unavení.
Intenzitu osvětlení volíme podle toho, kde se pohybujeme (do kopce malou, z kopce velkou. Je to taková nauka o šetření baterií. Musíš se naučit odhadnout, kolik baterií budeš potřebovat (pokud nepoužíváš elektromagnetické dynamo).
Přehřívání čelovky ve velmi teplém počasí.
Baterie nesmí být v mrazu.
Nezapomínat na zadní červenou blikačku!
Pojištění konektorů, kabelů lepenkou proti vodě a náhodnému rozpojení.

TIPY NA SVĚTLA
Ferrari mezi čelovkami ve světě je určitě více, ale německá značka Lupine zde má zasloužené místo. Takové české Ferrari mezi čelovkami je značka Lucifer. Petr Dvořák majitel této garážové značky odvedl neuvěřitelný kus práce při vývoji a prototypování čelovek. Troufám si říci, že ve srovnání se světovými leadery zaostává v obchodní a marketingové činnosti (což je mě osobně sympatické). Co se týká technických parametrů, jsou jeho čelovky velice kvalitní. Taktéž svítilny Fenix mají v České republice slušnou reputaci mezi bikepackery a to nejen díky servisu a sponzoringu některých českých bikepackerů. V elektromagnetických dynamech vede SON.