Když bikepacking ztrácí duši
Od původu k pravidlům
Čtenáři tohoto webu mají již povědomí o tom, co to bikepacking je, přesto si zopakujeme kratičkou definici, abych mohl dále rozvíjet mé úvahy. Bikepacking můžeme česky volně přeložit jako cykločundr. Jedná se o jízdu na kole s veškerým vybavením, které potřebuješ k překonání své cesty po několik dnů. Tato disciplína se postupně vyvíjela z jednoduchých vyjížděk do něčeho většího a komplexnějšího. Oproti jednodenní vyjížďce si pravděpodobně vezmete spacák, více oblečení i nářadí, lékárničku a hygienické potřeby, svítilny a zásobu baterií či powerbanku. Toto je jen výčet základních věcí, které se samozřejmě liší podle toho, kam jedete a jak odolní či pohodlní jste. Bikepacking můžeme z jistého pohledu dělit na 2 kategorie. První můžeme nazvat volnou kategorií, kdy se rozhodnete a jedete na pár dnů na kole čundrovat. 2 kategorie je závodní, kdy se povětšinou hromadně odstartuje a závodí se na extrémně dlouhou vzdálenost, kde je zakázaná jakákoliv podpora a vesměs mnoho kilometrů přes nějaký územní celek jedete bez checkpointů. Je to takové dobrodružné putování a zároveň závodění.
Komerce ve světě bikepackingu přichází
Začínáme pozorovat, jak se komercializace stává novou normou v bikepackingu. Nejde o nic nového, vidíme to ve všech odvětvích volnočasových aktivit. Jsme za přelomem, před pěti lety cyklisté, dodavatelé a výrobci v evropě nevěděli, co je to bikepacking. lusknutí prsty a dnes to všichni vědí a nejen to, každý z cyklistického businessu se snaží z esence bikepackování vytěžit, převážně nabídkou specializovaných produktů a služeb. Najednou zde máme mnoho rádoby specialistů na bikepacking.
Výrobci bikepackingových produktů
Výrobci kol nabízejí širokou škálu produktů. Tvarované a prodloužené rámy k prostornému uchycení brašen, řídítka uzpůsobené na dlouhé vzdálenosti, mikroodpružení představců, řídítek, sedlovek,… Výrobci doplňků se předhánějí s vychytanými nosičovými a hlavně beznosičovými brašnami skrývající technické vychytávky, jako jsou tvarované rezervoáry na vodu s hadičkou, integrované šroubky pasující do rámu, takže nemusíš brašny přidělávat páskama okolo rámu, vodotěsné materiály vč. zipů, dlouhé záruky a pozáruční servis, dyzajnové výstřelky… Jsou však i zcela specifické vymoženosti, jako třeba elektrostatická dynama a solární kolektory generující elektrickou energii, tvarovaná sedla a boty přímo na míru konkrétnímu jezdci podle otisku jeho těla. Držáky všeho možného i nemožného, až se občas směji kolik jenom váhy je někdo schopen nabrat na brašnách a držácích a pytlíčcích… Někdy zapomínáme, že nejlepší spojení s cestou a přírodou není o technologiích, ale o vnitřním klidu a přítomnosti.
Organizátoři bikepackingových služeb
Organizátoři bikepackingových závodů se vyrojili jako sršni z hnízda. A mnozí si začínají uvědomovat příležitosti a potenciály, pravidla závodů postupně posouvají do business konceptů, kdy propojenost finančního zisku není vázána pouze na výši startovného. Vymýšlejí se příplatkové balíčky, účastníci se kategorizují a ti co jsou považováni za větší profíky, platí příplatkové služby, apod… Počet startujících se někde nepočítá na jednotky či desítky, ale v 3ciferných číslech! Na své si příjdou cestovní agentury, které pořádají všemožné vyjížďky, od těch cykloturistických až po individuální přípravu cyklistického závodníka. Tato proměna často vede ke ztrátě smyslu soutěže a přeměně závodů na pouhé komerční podniky. Ačkoliv rozvoj závodů přináší nové možnosti, často se ptám, zda tato cesta skutečně vede k rozvoji ducha bikepackingu, nebo jen k naplnění kapes organizátorů.
Závodníci, bikepackeři
Účastníci bikepackingových závodů, kteří jezdí v závodním módu se také mění, začínají se profesionalizovat. Zatím nevznikají cyklistické kluby, které by se cíleně spacializovali na bikepacking a měli strukuru řízení vč. zisků, kterou si můžeme představit u profi cyklistických týmů, což je pouze otázkou času. Ale předhánějí se o časové rekordy na tratích, když nemají na to být nejlepší, tak se předhánějí o časové rekordy v rámci své kategorie nebo si vymýšlejí vlastní pomyslné rekordy, jako je třeba nejlepší čas českého jezdce na dané trati. Mnozí pouze přijedou do dané země, odjedou závod a hned zmizí, nemají potřebu poznat místní lidi, zvyky, krajinu a celkový život, ba dokonce ani nechtějí, protože mají předsudky vůči místní populaci nebo jim místní klima nesedí, jen při závodě ho takzvaně přetrpí. Možná bych to připodobnil k turistům, kteří jedou do nějaké exotické země a veškerý čas tráví v resortu. Někteří bikepackeři mladších generací nezískávají zkušenosti praxí, ale mají mnoho informací načtených, třeba ze sociálních sítí. Nehodnotím to, jestli výsledky v cíli jsou lepší či ne, ale dovolím si hodnotit ducha a atmosféru, kam se tím pádem bikepacking posouvá a to mě příliš netěší.
Role opinion leaderů
Je podstatné si uvědomit, kdo vlastně udává směr v bikepackingu, kdo tvoří ty základní stavební kameny? Je to v dnešní době ten, kdo vyhrává? Bude-li někdo vyhrávat, logicky k němu boudou ostatní více vzhlížet jakožto k názorovému vůdci. Je to ten, kdo je velkým výrobcem v oboru a rozhodl se malinkou částí zaměřit na tuto cyklistickou disciplínu? Zameří-li se cyklistická firma více na bikepacking, přetáhne tam cílové skupiny. Je to ten, kdo se pohybuje v bikepackingu a je významným influencerem na sociálních sítích? Začne-li se influencer věnovat bikepackingu nabalí si fanoušky, mnohdy i bez ohledu na to, jestli je v daném oboru nějak prakticky erudovaný. Vrcholní jezdci, cyklistické společnosti a sociální média hrají v bikepackingu stále větší roli, což vede ke změnám v tom, jak je tento sport vnímán a praktikován. Nicméně nikdo se neptá a nikdo neposlouchá toho běžného bikepackera, který dojíždí do cíle na 40. pozici nebo toho fotříka, který vyrazí s 11 letým předpuberťákem na 5 dnů do přírody na kole.
Mé osobní zkušenosti a perspektivy do budoucna
Jako dlouholetý závodník a též organizátor bikepackingových závodů, vývojář bikepackingových produktů (třeba speciálního bikepackingového oblečení) mám hluboký vhled do toho, jak se tento sport vyvíjí. Moje osobní zkušenosti ukazují, že i přes komercializaci je možné si udržet pravého ducha bikepackingu, nicméně matematika je neúprosná a čím více chceme zachovat nádech bikepackingu, tím méně bikepacking musíme tvořit z business pohledu. To je pravdivá realita, kterou vám nepřizná poskytovatel služeb či výrobků na jedné straně a nepřizná vám ji i většina spotřebitelů těchto služeb. Možná by občas stačilo, kdyby organizátoři bikepackingových akcí nechtěli tolik vydělat a vzpoměli si, jaké to bylo, když organizovali svůj první závod. Kdyby výrobci nepřehlcovali trh a tvořili produkty více udržitelně a mohli tím třeba nastolit nový vzor pro udržitelné eko cestování a dopravu. Kdyby influenceři více rozuměli tomu, o čem povídají a spotřebitelé nepodléhali tolik tlaku nabídky. A také se dost dobře mohu ve všem mýlit a realita je taková, že bikepacking chce být znásilněn konzumním způsobem používání cyklistických produktů a služeb.
Eko – ezo – spirito agitka za návrat ke kořenům
Na závěr bych chtěl apelovat na bikepackery, aby nezapomínali na esenci tohoto sportu. Není důležité mít nejnovější vybavení, a být nutně nejlepší, ale prožívat dobrodružství, poznávat přírodu a učit se o sobě. Bikepacking by měl zůstat věrný svým kořenům, i když se vyvíjí a adaptuje na současný svět. Když jedu na závod, rád říkám: Chci a mohu být nejlepší, ale nemusím. Protože když bych si na sebe ušil ten háček (třeba formou dohody se sponzory nebo pouhou dohodou se svým egem), že musím být nejlepší, rozhodně bych nepřispíval pozitivně k bikepackingu.