Jak začít s bikepackingem?

Tento článek je napsaný pro cyklisty, kteří nemají o bikepackingu ani páru nebo by chtěli bikepacking zkusit, ale nemají žádné zkušenosti. Shrnuji zde, jak takový bikepackingový závod probíhá a jaké má základní pravidla v duchu fair play. Jaké vybavení je vhodné mít s sebou, s čím se můžeš potýkat a o čem to celé vlastně je. Nebudu zde rozebírat jednotlivé detaily typu jaké pláště, jaký spacák, jak se stravovat, apod. To je předmětem jiných příspěvků.

Úvodem. Spustí se stopky na startu a ty se nezastaví do doby, kdy dojedeš do cíle, to bývá i několik dní. Musíš projet předem danou trasu. Během té doby si sám svoji silou obstaráš jídlo, spaní, opravu kola, apod.

Zakázaná pomoc. Při bikepackingovém závodu ti nikdo nesmí plánovaně pomoci! Nesmí na tebe čekat kamarád, který ti doveze jídlo, nesmíš zavolat manželce, ať ti někam přijede s autem, ve kterém se vyspíš, nesmíš si na trati nic předem schovat. Často během takového závodu nejsou ani žádné checkpointy, kde by jsi měl zázemí s jídlem a spaním.

Zásobovánía podpora. Můžeš dokupovat věci během závodu v jakémkoli běžně dostupném obchodě a můžeš využívat běžně dostupných služeb, třeba servisu na kola nebo penzionu pro přespání. Opustit trasu, kterou máš projet, můžeš za účelem přespání v penzionu, nákupu v obchodě, nabrání vody ve studánce apod. Potom se ale musíš vrátit na místo, kde jsi trasu opustil a pokračovat dál. Nahodilou osobu, kterou potkáš, můžeš požádat o pomoc, o pití, jídlo či třeba přespání ve stodole. Pozor však některé bikepackingové závody zakazují i nahodilou pomoc, viz předchozí souvětí.

Čas. Fór je v tom, že se stopky nikdy nezastavují. Když jíš, spíš, sjedeš z trasy, čas dál běží. Čas je nekompromisní a ostatní účastníci to ženou dopředu, takže takový spánek v penzionu nebo zajížďku 5km na benzínku si často rozmyslíš. Takže penzion je dobré vyměnit za spaní v lese ve spacáku a místo zajížďky pro jídlo je dost možné, že nastane i několika hodinové hladovění.

Navigování. Tu často dostaneš od organizátorů ve formě GPX trasy. GPSka, podle které se orientuješ, je tedy součást vybavení. Pozor je více než vhodné mít GPS zařízení, ve kterém vydrží nabité opravdu dlouho, protože nemáš čas každý den např v hospodě sedět 3 hodiny a nabíjet silniční GPSku nebo mobilní telefon. Pro tento účel jsou vhodné outdoorové GPSky na tužkové baterie nebo mít v předním náboji elektrostatické dynamo, či využít moderní zařízení, která mají integrovaný solar sytém. Nemálo dobrodruhů též vozí powerbanku. Trasy jsou různé. Může vést v horách ve sněhu, po silnici či skrz přírodu. Nejčastější bikepackingové závody jsou dimenzované pro horská kola.

Bezpečí. Mnoho těchto závodů sleduje své účastníky pomocí trackovacího zařízení. Je to malá krabička, která umožňuje fanouškům a organizátorům sledovat, kde je kdo na trase. Je to bombastický nástroj, protože z něj lze vyčíst mnoho statistik o chování účastníků na trati. Bohužel trošku se tím ztrácí dobrodružství, protože tím pádem závodníci o sobě vědí a podle toho mohou měnit strategii.

Vítěz většinou nedostává žádnou cenu. Zde je úcta v to, že kdokoli trasu dojede v jakémkoli pořadí je vítězem – vítězem sám pro sebe. Je to osobní vítězství, protože na trase si projdeš desítkami krizí a ve většině případů jsi na tyto krize sám. Tato skutečnost tě ale posouvá ve fyzickém, mentálním i duchovním životě dál na další levely. To vše většinou zažíváš uprostřed přírody, která tě pohltí, sežvejká a rozemele na prvočástice, mnoho věcí v tobě pročistí a spojí tě v novou identitu. Během bikepackingu mohou vzniknou i veliká přátelství mezi spolujezdci, kteří si dle nepsaného pravidla fair play pomáhají. Bikepackeři na světě jsou velice silnou komunitou a samotné slovo, že jsi bikepacker ti otevírá mnoho cest, přináší mnoho nových přátel a otevírá mnoho dveří nejen na přespání.

Kolo. Volíš ho podle propozic závodu od sněžného kola, přes celoodpružené, rigid MTB, gravely až po silničky. Standardem jsou kola všelijak hybridně vypadající a uprvená především pro komfotrní jízdu na dlouhou vzdálenost. Důležitější než váha kola je jeho spolehlivost! Často se nevolí ty top komponenty, protože nemají nejdelší životnost a spolehlivost. Nezapomeň, že na kole pojedeš stovky, někdy i tisíce kilometrů bez pořádného servisu.

Náhradní díly a nářadí na kolo. Ty jsou též klíčovým faktorem a musí jich mít podstatně víc, než co si bereš na jednodenní výlet. Koho by napadlo si na jednodenní výlet brát třeba náhradní drát do výpletu nebo náhradní brzdové destičky :). Zde je to nutností. Určitě je dobré nepodcenit kvalitní sedlo. Světová top sedla vyrábí česká značka POSEDLA. Jakožto náš partner můžeš využít slevu 1190Kč na sedlo! Stačí při objednávce vyplnit slevový kód: JUSTJOY_WM_VXF

Oblečení. To si též volíš podle propozic závodu. Tedy něco jiného si vezmeš do Izraele a něco jiného do České republiky a úplně něco jiného na Aljašku. Cyklistické oblečení, pohodlné boty, nepromokavá bunda, druhá vrstva s dlouhým rukávem a nohavicemi bývá naprostý základ, ale nezapomeň s každou věcí navíc, přibývá váha a ubývá místo na kole.

Spací systém. Lehoučký, malý spacák s alumatkou, ve kterém budeš klepat v noci zimu nebo větší teplý spacák s nafukovací karimatkou a bivakovacím pytlem? Prvně zmíněný spací systém může vážit do půl kilogramu, ten druhý třeba 2,5kg a to tě do kopce už zatraceně zpomalí. Co si vzít je na tvém odhadu a třeba radě zkušenějších bikepackerů.

Zdraví a hygiena. Toaletní potřeby, mazání na prdel a často i rozpraskané rty, lékárnička, doplňky stravy třeba od Nupreme – jakožto naši partneři vám poskytli slevu 15%, stačí zadat při objednávce slevový kód: ZIZALA

Osobní věci. Peníze, doklady, dostatek baterií do GPS, kvalitní svítilna (napsal jsem podrobný článek o osvětlení na bikepacking), rituální věci (pro někoho to může být fotka svého děcka, pro jiného jestřábí křídlo)

Zavazadla. Kam to všechno dát? Opět otázka na selektivní článek. Nejspíše do beznosičových brašen, prodává je třeba AZUB, který vám poskytuje 20% slevu. Stačí při objednávce zadat slevový kód: wolfman-bikepacker23

Jak se na takový podnik připravit? Materiálně to bude zpočátku větší investice (GPS, spací systém, vhodné kolo, oblečení, brašna na kolo), ale toto vybavení nějaký ten pátek vydrží, takže když pojedeš další a další takové dobrodružství, budeš už vybavený. Fyzická a mentální příprava je trochu specifická a píši o tom příspěvky, které se objevují na mém blogu, nazývám je bikepackingová metodika. Do tréninku je dobré zařazovat i dlouhé vzdálenosti v klidnějším tempu. Je vhodné se zamyslet i nad stravou a její komplexností. Jíst zdravě, plnohodnotně a trochu si s výživou hrát. Zde píši články o stravě, základ je pochopení proč se zabývat změnou stravy a následně svaté trojice cury, tuky, bílkoviny.

Jak vypadá takový bikepackingový den? Ber toto s rezervou 🙂 S rozbřeskem slunce se vzbudíš v lese. Vrátí se ti paměť a uvědomíš si, že jsi na výletě po neznámých krajinách, ale hlavně na výletě do svého nitra. Bolavý se posbíráš, ke snídani si dáš poslední müsli tyčinku, kterou zapiješ vodou z bidonu. Zabalíš si, roztáčíš nohy a těšíš se na první sluneční paprsky. Slunce stoupá nad hlavu a ty kleješ, že jsi se až takhle moc ohřát nechtěl, čůrky potu ti stékají po tváři. Najdeš hospodu a dáš si snídani, tedy.. trojitou snídani, protože jsi hladový jako VLK. Po jídle jsi plný energie a euforie, frčí ti to jako nikdy. Užíváš si singlíků, dojedeš jiného účastníka bikepackingové akce. Jedete spolu, kecáte a jste rádi, že spolu můžete sdílet zážitky, zastavíte se v potravinách. Časem tě už trochu začne znervózňovat, že nemáte stejné tempo, on chce pořád dělat pauzy na jídlo a protahovat se. Ne! To není tvůj styl. Popřeješ mu dobrou cestu a utrhneš se mu. Voní okolo tebe tráva, buky šustí ve větru a hlavou se chceš vyhnout čmelákovi levitujícímu ve vzduchu, což se ti povede, ale vylítneš z cesty a letíš jako ve zpomaleném filmu. Dopadneš, řízněš si stehno a víc než ta ranka, tě mrzí ďoura v novejch cyklokalhotech. Když chceš sednout na kolo, zjistíš, že máš prasklý drát a na kole osmu jako prase. Co je nejhorší zjištění? No nevzal sis náhradní drát do výpletu a ani centrklíč! Doprdele, proč sem neposlechl rady jinejch před závodem?! Všechno se ti rozplyne, všechna naděje na dokončení je pryč! Jsi naštvaný, smutný, ale cosi úplně malinkatého v tobě to nevzdává! Máš otevřené srdce a jsi na vlně dobrodružství a tak se může stát cokoli. Blíží se k tobě nějaký cizí cyklista! Skočíš mu do cesty a během pár vteřin mu vylíčíš, co jedeš za závod a jak je pro tebe životně a osobně důležité pokračovat dál. Slovo dá slovo a protože maník má kousíček odtud auto a s tréninkem už končí, půjčí ti svoje přední kolo! Stejná osa, stejný průměr kola, jenom tam máš sjezdovej plášť. S objetím, jako u starého známého, se s ním loučíš. Všechna deprese je pryč a frčíš dál. Jsi šťastný, jak bombastické dobrodružství a napětí jsi zažil! Přes nízký plůtek vidíš sad s meruňkama. Tak to jako pardón, tady kus plotu schází, to znamená přístup ke sváče je volný! Vše jde jak má, jenom to šílený stoupání na závěr dnešního dne, tě zaskočilo, přitom to je jenom nějakých 800 vejškovejch metrů… Okolo půlnoci uléháš do svého suchého spacáčku u dlouho hledané studánky s výbornou vodou. Poděkuješ jí, že tu je a usínáš do komatického spánku, jen tě občas probouzejí ti zasraní komáři…

Takže bikepacking není o pohodě, naopak podstatou dobrodružství jsou nenadále zvraty! Není to jen projíždět krásnou krajinou, ale také o dobrodružství, které se odehrává uvnitř nás, to je něco neuchopitelného. Slovy nebo namalovaným obrazem či vyfocenou fotografií se k tomu můžeme jen přiblížit, ale nikdy to neinterpretujeme tak, jako když to prožijeme na vlastní kůži! Jdi do toho s námi. Koukni na akce WOLFman

*na úvodním obrázku je Jay Petervary (vpravo uprostřed), Jakub Gsela (vlevo), Štěpán Stránský (vpravo), v cíli závodu ITALYdivide.