Péče o nohy při cyklistice
Komfort a výkon v každém šlápnutí
Nohy jsou v cyklistice synonymem pro dva silné motory. Každý kilometr, každý výšlap, každé šlápnutí – to všechno začíná právě u nich. A stejně jako motory v autě potřebují správné palivo, mazání a péči, aby podávaly maximální výkon a vydržely co nejdéle, vyžadují i vaše “cyklistické haxny” neustálou pozornost. Změníš-li u automobilu výfuk, sání vzduchu nebo nastavení časování, zvýšíš jeho výkon či prodloužíš životnost. A přesně tak to funguje i u nohou – správná péče a prevence mohou zásadně ovlivnit váš komfort i výkonnost na kole.
Péče o nohy při cyklistice není jen detail, ale klíčový faktor, který rozhoduje o tom, jestli dojedete trasu s úsměvem, nebo v bolestech. Připravte se na praktický průvodce, který vám ukáže, jak udržet své nohy ve formě, zvýšit komfort při jízdě a vytěžit z každého šlápnutí maximum. Nepodceňujte je – vaše nohy si to zaslouží, protože bez nich to prostě nejede.
Jak je cyklista propojen s kolem skrze nohy?
Představ si, že tvoje nohy jsou dva výkonné motory, které pohánějí celé tvé tělo. Tyto motory jsou propojené skrze složitý systém kostí, kloubů, šlach, fascií a svalů. Stejně jako u skutečných motorů je nutná souhra všech částí – od dodávky paliva po odvádění splodin. Cévy přivádějí živiny a kyslík, zatímco odpadní látky odvádějí pryč. Nervový systém zase zajišťuje komunikaci mezi mozkem a svaly, kdy, kde a jak vykonat přesný pohyb. Celý tento systém je pečlivě obalen kůží, která chrání i propojuje a jeho nosnou částí jsou kosti uvnitř.
Je důležité chápat tělo jako jeden celek – nohy nejsou izolovanou jednotkou. Pokud například nachladíš záda nebo se prudce pohneš a zablokuješ je, může se výrazně snížit výkonnost těchto „motorů“. Chronické bolesti nebo disfunkce svalů často pramení z problémů úplně jinde, než se zdá. Proto je nutné jít k jádru problému a hledat skutečnou příčinu, nikoliv pouze tlumit příznaky krátkodobými řešeními, jako je masáž, prohřátí, analgetické prášky / masti.
Tento princip propojení platí i mezi cyklistou a kolem. Skrze boty, pedály, kliky a středovou osu se přenáší veškerá síla z nohou do pohybu. Až u středové osy se dá říct, že pojem ”šlapání na kole” končí. Jakékoli slabé místo v tomto řetězci – ať už na těle nebo na kole – může ovlivnit celkový výkon.
Péče o nohy je proto klíčová! Na dlouhém bikepackingovém závodě se nohy mohou zdát nezdolné a odolné, ale když se objeví problém, může mít fatální následky. Motor, který nefunguje správně, je mnohem vážnější problém než třeba řízení. Proto je preventivní péče o nohy před, během i po výkonu nezbytnou součástí každé jízdy.
Stručné informace o nohách pro začátečníky v ultra a bikepackingu
Metodika jak pojmout péči o nohy při dlouhých trasách je v některých aspektech rozdílná v porovnání s krátkýmy vyjížďkami nebo tréninkem na kole. Podceňovaný přístup k péči o cyklistické nohy může vést k frustraci ale i závažným problémům. Návod jak na to píši níže.
Správná volba cyklistické obuvi: Nejdůležitější základ
Začněme u toho nejdůležitějšího. Vaše boty jsou spojením mezi tělem a kolem. Jestli vám nesedí, trpíte nejen vy, ale i váš výkon. Jak vybírat cyklistické boty?
- Tuhost podešve: Silniční cyklisté ocení co nejtužší podrážku, zatímco bikepacking nebo gravel je o kompromisu mezi tuhostí a pohodlím. V tomto výběru samozřejmě hraje roli zkušenost a preference jezdce.
- Větrání: Dlouhé letní jízdy bez kvalitního odvětrávání mohou vést k přehřátí nohou, zapařeninám, plísním.
- Velikost: Boty musí sedět pevně, ale nesmí tlačit. Měj na paměti, že nohy během delší jízdy mírně otečou. Do bot si možná vezmeš jiné vložky, za deště nepromokavé ponožky. Proto se volí boty
o 0,5 – 1 číslo větší, v porovnání s klasickou cyklistikou na kratší vzdálenosti. Vyklenutý palec a deformovaná klenba vedou k chronickým bolestem chodidel, kyčlí a páteře. Je to následek špatné obuvi. Dbejte tedy i na šířku bot! Rozšířenou verzi dnes nabízí někteří výrobci, třeba Shimano. - Zátěž: Nezapomeň ale na to, že každý gram navíc na nohách má diametrálně větší koeficient zatížení, než gram, který vezeš na kole!
A co ponožky?
Zvolte funkční materiály, které odvádí pot a brání tření.
Vyhněte se bavlně, která vlhkost pouze drží, což může způsobit puchýře. V případě slabých ponožek se vyhněte merino vlně, neboť jejich životnost je malá.
Nepromokavé ponožky, jako náhradní zdroj fuseklí, jsou skvělá volba, i přes jejich nemalou váhu a objem. Bez většího mokvání nohou v nich lze být nonstop více jak 50 hodin. Je důležité zvolit takovou velikost a značku, která ti bude gumou dokonale obepínat lýtka. Jinak ti do ponožek nateče horem a jejich funkčnost bude postrádat smysl. Druhá sada fuseklí by měla být velice lehká a prodyšná, potřebuješ aby rychle schla. Další sady fuseklí volíš podle potřeb akce: teplé, podkolenky, podkotníkové. Zajímavou volbou jsou kompresní ponožky. Na rozdíl od cyklistických kalhot komprese přes lýtka musí být menší. Tedy podkolenky s extremním stahováním jsou nevhodné! Nicméně kompresní prvky v oblečení jsou žádané. Dané částí těla zahřívají, podporují rychlejší průtok krve a odvod odpadních látek, tedy rychlejší regenerace. Pakliže tě při použití kompresních podkolenek brní prsty, máš podkolenky moc kompresní nebo pro tebe nejsou vůbec vhodné. Toto se může projevit až po desítkách nebo stovkách kilometrů. Opět je potřeba vše ozkoušet.
Pohybové součásti kola spojené se šlapáním
Jak jsem psal úvodem, kategorii ”šlapání na kole” bych zakončil někde u středového složení.
Boty jsou spojeny s pedály nášlapným systémem (tedy pokud zrovna nejedeš sněžný závod, tak jej určitě použij). Je několik systémů zámků na boty. Nejpoužívanější jsou SPD a šlehače. Zde bych chtěl poděkovat Martinu Střelkovi za perfektní tip: zkus zámek na botě posunout do krajnější pozice – blíže ke středu chodidla. Dokonce u jednoho páru bot jsem pomocí vrtačky toto nastavení posunul ještě o necelý centimetr ke středu chodidla v rámci experimentu. Pozor toto nastavení zámků ti kompletně změní posed a systém šlapání na kole, bude s tím pravděpodobně souviset nastavení posunu sedla, výška sedla, někdy délka představce a někdy i délka klik. Na bodygeometry ti budou chtít zámky přenastavit, ale ty si musíš trvat na tom, že tento parametr je neměnný. Opět platí dvakrát měř, jednou řež. Tedy vše dokonale ozkoušej a přizpůsob tvému tělu. Na toto mé doporučení mám mnoho pozitivních zpětných vazeb od bikepackerů. Přesto buď s tímto nastavením obezřetný. Fyziologicky je potvrzeno že na normální ježdění na kole nemá být zámek posunut takto vzadu. Důvodem tohoto posunu je nejen rozlpožení váhy na celé chodidlo, ale i prevence proti brnění utlačovaných plocek – tato premisa platí pouze pro dlouhé vzdálenosti na kole!
Životnost a kluznost v rotaci pedálů i klik je důležitý faktor. Před každou bikepackingovou akcí by měla proběhnout kontrola. Čím více vazelíny v pedálu, tím lépe – přebytečná se při dotahování vytlačí. Pozor na přetažení středu uchycení klik, má to neblahý vliv na životnost ložisek a na hladkost rotace. Pedály je vhodné zvolit takové které mají větší styčnou plochu s podrážkou boty a mají 2 ložiska.
Otlaky, bolesti, zranění a jak jim předcházet a jak je řešit?
Cyklistika je krásná, ale také tvrdá. Každý, kdo někdy ujel dlouhou trasu, ví, co dokážou otlaky, necitlivé prsty nebo bolavá chodidla, kluby a svaly. A tomu všemu lze předcházet.
Pedály a kufry: Špatné nastavení kufrů na botách nebo špatný styl šlapání může způsobit přetížení určitých částí chodidel.
Vložky: možná budeš chtít používat gelové vycpávky na plosky. Dej pozor nanovložky, které podpírají klenbu, na kolo nejsou moc vhodné, případně podpora by měla být malá. Zcela nevhodné jsou ortopedické vložky na míru určené pro chůzi! Cyklističtí výrobci dělají vložky na míru. Dokonce je německá firma, která vyrábí cyklistické boty přesně pro tvoje nohy!
Prevence tření: Používejte speciální krémy nebo balzámy proti odření.
Významnou pomocí pro tebe může být tejpování. kdybych si mohl zvolit pouze jednu část těla, kterou otejpovat před ultravytrvalostní cyklistickou akcí, tak to budou kolena. Vzpomínám si jak na mě Willi Felix (organizátor švýcarského bikepacking u HOPE1000) zíral, když mě má partnerka tejpovala chvíli před startem. Byl sem téměř nahatý a tejpy pokrývali velikou část mého těla. Ale metodika tejpování je složitější a nepatří do této kapitoly.
Zranění nohou mnohdy přežijeme bez vážnějšího trápení, vždyť nohy jsou silné motory! Ale velký pozor si dej na řezné rány nebo odřeniny. Často vznikne mokvající strup, protože nemáš dostatek hygieny. To je celková zátěž pro organismus, který musí tvořit a do tohoto místa vysílat obranné buňky. Místo dezinfekce můžeš vozit tobolku Cordycepsu a v případě potřeby si ji nasypat do otevřené rány, případně použít Sangre (dračí krev) Na údery do kloubů (koleno, kotník) si dej obzvlášť pozor, jsou nejzranitelnější části! Nevhodná obuv, špatný posed, nevhodný trénink mívají během bikepackingové akce za následek natažení či namožení svalových partií na nohách. Může se objevit i zánět Achylovy šlachy!
Jakou další péči dáme nohám při jízdě na kole?
Nezapomínej, že jedno souvisí s druhým, takže…
Teplo a sucho na kolena má velmi důležitou roli ve funkčnosti našich dvou motorů. Nákoleníky i v teplém počasí pomáhají zabránit prochladnutí kolen, především při sjezdech, kdy máš spocená kolena. Mysli na to, že cyklistiku chceš dělat i za pár let!
Nepromokavé oblečení, za mě bunda i kalhoty, jsou nepostradatelná součást výbavy. K čemu ti jsou návleky na boty, či nepromokavé ponožky, když ti do chodidla zateče horem přes rantl? Používej dlouhé nepromokavé kalhopy! Nechceš si svoje goráčový gatě proprdět a rozdrbat o převodník? Všem doporučuji koupi levných kalhot, třeba z Decathlonu (odkaz sem nedávám, protože ho stále mění a je pak nefunkční). Jsou to černé kalhoty za pár stovek korun, mají lepené švi a jsou bez membrány. Zvol ideálně o číslo větší, ať tě v cyklistickém posedu nikde netahají a oblečeš je i s obutými boty!
Používání vhodných cyklistických blipsů s dobrým poměrem komprese je též vhodné nezanedbat.
Namísto nepromokavých ponožek se často používají převleky na boty, mohou být přes celé boty nebo jen pořes špičky. Dělají se z rozličných materiálů s funkcemi proti větru, proti dešti, zateplené, atd…
Thermofolie (alufolie) do bot. Ano jak jistě víš z mého článku o tom co by měla obsahovat bikepackingová, cyklistická lékárnička, tak thermofólii s sebou máš vozit. Lze ji roztrhat a obalit jimi nohy v botách, případně jí obalit celé boty. Je to vhodné při extrémnějších situacích ve studeném a mokrém počasí nebo naopak třeba v poušti.
Regenerace nohou po jízdě: Dopřejte jim odpočinek
Cyklistika nekončí sesednutím z kola. Pokud chcete jezdit často, musíte regenerovat. Zdravé nohy nejsou samozřejmost, ale výsledek vaší péče. Co dělat po jízdě?
Masáže: Vyzkoušejte masážní válec nebo manuální masáž pro uvolnění svalů. Masáž kloubů na nohách, chodidel by měla proběhnout během akce alespoň 1x denně (kolena, kotníky, prsty).
Studené koupele: Pomáhají zmírnit otoky a svalovou únavu.
Krémování: Používejte regenerační krémy na nohy. Vhodné jsou ty s mentolem, arnikou nebo eukalyptem.
Hygiena: Větrání a mytí – při bikepackovém výletě, či závodě minimálně 1x denně!
Strečink je součástí přípravy v tréninku, ale i cyklistického závodu, obzvlášť pokud se jedná o bikepacking – dlouhé trasy. Těsně přes výkonem by měl být krátký a dynamický, během tréninku se často vynechává nebo je též dynamický a po tréninku by měl být delší a statický. Konkrétní cviky jsou součástí jiného příspěvku. Zmíním však zde, často opomíjené protažení klenby, uvolnění prstů a kotníků. Den před ultravytrvalostní akcí, jako je třeba bikepackingový závod, by do přípravy měla být zařazena relaxace, relaxační cvičení – např. jógové cviky, Tai-chi a pod. a strečink. Není potřeba upřednostňovat dolní partie. Je vhodné protáhnout celé tělo. Během tréninku /závodu též nezapomínej na protahování. Je spíše dynamické a krátké, ve velice omezeném rozsahu pohybu. Po dojetí akce by tě únava a nedisciplinovanost neměla dohnat k lenosti :-). Provádění strečinku, především dolních partií, by jsi neměl zanedbat. Výrazně tím urychlíš regeneraci celého těla!
další typy regenerace může být používání elektordiod na svalové skupiny, laserterapie, aqaterapie, atd…
Zdraví chodidel: Malé detaily s velkým dopadem
Na první pohled možná přehlížené, ale dlouhodobě klíčové – zdraví chodidel.
Hydratace kůže: Pravidelné mazání udržuje kůži pružnou a odolnou vůči prasklinám.
Správná péče o nehty: Pedikúra nohou by měla proběhnout pár dní před každou bikepackingovou akcí. Vhodné ostříhání nehtů, tak aby nám nezarůstali na krajích a odstranění ztvrdlé kůže.
Bradavice, kuří oka, vystouplá znaménka: Bradavice, kuří oka, svěříme k vykuchání profesionálům na kožním oddělení, několik týdnů před akcí, aby se nám stihlo vše správně zahojit!
Ochlupení: Někdo to rád chlupaté a jiný zase ne na kole. Každopádně ať si holíš vše nebo nic na svém těle, doporučuji oholit nárty, případně prsty na nohou, chloupky dokážou v ponožce, obzvlášť té nepromokavé, pěkně tahat!
Jak pečují já o nohy a jaké mám preference?
- Nejsem průměrný bikepackový prototyp.
- Používám extrémně tvrdé boty protože se snažím minimálně chodit. Když musím chodit vím, že v tvrdých botách to je velice nekomfortní, kluzké, náročné pro prsty, kotníky, kolena. Spotřeba drahých karbonových bot je jeden pár na sezónu a to nepočítám tréninkové boty.
- Používal jsem tento typ SPD. Upiloval jsem si však přední a zadní část klícky. Tento typ pedálů je podle mě nejlepší poměr cena/výkon. Kuli váze jsem však přešel na značku X-pedo, jsou to životné a v elice lehké pedály, bohužel jejich vycvakávání a nacvakávání je o dost obtížnější, stejně jako péče o jejich mechanizmus, který se v prachu zanáší a pak se velice obtížně používají.
- Péče, strečink, hygiena jsou aspekty které jsem předal v tomto článku a které praktikuji.
- Posazení pedálu do zadních poloh tretry používám několik let a změnilo to nastavení celého posedu. Vzhledem k tomu, že nejezdím krátké vzdálenosti (a když ano tak stejně v rámci tréninku na ultra a bikepacking) tak toto nastavení zámků mám na všech botách stejné a neměním jej.
- Používám nepromokavé ponožky i v případě chladu (nejen deště). Kompresní ponožky na závody nepoužívám, na tréninky někdy ano.
- O kompresi hýžďových svalů a stehen se mi starají naše bikepakingové expediční cyklistické kalhoty WOLFcrotch, kde je důležitý správný poměr komprese a životnosti / tuhosti materiálu, zároveň jsem při vývoji kalhot dbal na zakončovací lem, který má být příjemný, protiskluzový, ne extrémně kompresní.
- Gelové vycpávky pod plocky nohou nasazuji v 2 části bikepackového závodu, na trénink je obvykle nevyužívám.
- Mazání na nohy mám z domácí výroby, či od osvědčených výrobců. Používám konopnou, kostivalovou, měsíčkovou nebo kaštanovou domácí tinkturu. Když mám nohy před spaním prokřehlé, promažu je hřejivým krémem s kajenským pepřem (chilli). Tento typ medikamentů používám i na jiné části těla (zatuhlé klouby a svaly). Poslední dobou jsem si oblíbil geniální mastičku, kterou používám na: boláky na zadek, rozpraskané rty, puchýře na nohou, ale i jako prevenci na nohy a klouby. Je to hřebíčková mastička od Posedla, s názvem Magic butt balm (na jejich eshopu to najdete v sekci cyklistická kosmetika). Mast pro ně vyrobil na zakázku top výrobce tinktur v čr. Karel Hádek (jistě nemusím představovat kvalitu této značky). Pozor do otevřených ran je tato mastička opravdu velice pálivá, zároveň velice účinná! Tato mast mi nahradila většinu ostatních mazání na tělo!
- Chůzi pokud to lze dělám naboso nebo v bosobotkách, či jiných botech bez tuhé podrážky. Bosky chodím proto, že žiji jako nomád v autě a většinu času netrávím na tvrdém betonovém povrchu. V případě, že bych žil ve městě, tak bych asi tento typ obuvi nepoužíval každý den, neboť na tvrdé rovné povrchy není vhodný.
20 Komentáře
Čus, díky za tipy, už se těším na Wolfmana. Škoda že nepíšeš víc o těch mastičkách a lécích. Nechtěl by jsi to doplnit? Mám dost zkušeností se strečinkem, ale bylo by také super to doplnit o tvoje zkušenosti.
Díky za podněty. Obě témata budou předmětem jiných článků, už jsem to do tohodle něchtěl rozepisovat, bylo by to moc dlouhé. Jinak strečink nejen pro bikepackery. Bude předmětem několika video příspěvků, které připravujeme, ale to je dost složité a komplexní téma, takže nám to chvilku bude trvat.
Jezdim podle gps hodinek, nemaji v sobě mapy, ale ukazujou ti caru podle ktery mas jet a sipku jakym smerem se pohybujes. Na kratke vyjizdky to je super, ale kdyz jsem jel na delsi vejlet, tak sem uz obcas bloudil. Nejhorsi to je, kdyz mas odbocit na jinou cestu, protoze to v hodinkach nevidim jine cesty, jenom tu caru podle ktery mam jet. Tenhle rok jsem prihlasenej na bohemiadivide, nejsem si jistej jestli to lze s hodinkama odnavigovat. Nikdy jsem zadnej bike packing nejel. Kamos kterej hodne jezdi s garmin navigaci mi rikal ze je to blbost. Mate nejaky postrehy? Diky
Dík za dotaz to je opravdu hodně blbej nápad. Ze závodu nebo projížďky (n evím v jakém módu to chceš jet) by jsi měl jenom veliké starosti s navigováním. jak jsem psal outdoorové navigace od Garmina, případně Holux nebo Navad, ale jsou i další výrobci, důležité je to mít na tuškovky, ne na vestavěnej akumulátor, protože poak si můžeš měnit baterie, atěch na Bohemiadivide budeš několik potřebovat.
To je nesmysl, musíš mít regulérní navigaci s mapovým podkladem 🙂
Ahoj, pořiď si Garmin eTrex 32x. Má nedotykový displej, což je velká úspora energie a hlavně když jedeš v dešti, tak stále máš trasu před sebou, pokud máš dotykáč, déšť aktivuje dotykový displej, různě Ti posouvá obraz a to nechceš. Tahle navigace už má i tříosý elektromagmetický kompas, takže Ti ukazuje směr, i když stojíš. Občas se dá sehnat v decathlonu o cca 1000-1500 kč levněji, ale neobsahuje podrobné mapy čr.
Ano eTrexy (ne eTrex 10) jsou stré a velmi vyhledávané zařízení bikepackery. Dají se sehnat na bazarech za pěkné peníze. Jen bych aktualizoval informace ohledně hodinkové navigace. Právě proběhl WOLFman 555 a Adam Záviška jel podle Garmin Fénix hodinek, byl to tedy první zkušený bikepacker, se kterým jsem mohl probrat detailně výhody i nevýhody. Výdrž je okolo 40 hodin s mapovou navigací, což je úžasný posun, display je malinkatý (srovnatelný s etrexem, který je sice větší ale má horší rozliení), display je krásně čitelný na slunci. Pořizovací cena je však vysoká…
Diky za tipy. Nerozumim radě ohledne kufru na tretrach. Proc je doporucujes umistnit je co nejvice ke stredu chodidla? Diky
Ahoj Petře, nutno podotknout, že toto je bikepackingová metodika, tedy neplatí zde principy pro klasické ježdění na kole (pár desítek, nebo nějaká stovka km na jeden zátah). Z hlediska dynamiky je posun ke středu chodidla špatná volba. Ale z hlediska dlouhé jízdy (stovky, nebo nějakej tisíc km na jeden zátah) to logiku a praktické výsledky má. Jde o to co nejméně zatěžovat tělo, v každém detailu. Posun zámku ke středu má za následek lepší rozložení tlaku na chodidla (nesmíš mít samozřejmě úplně měkké boty). Pak je též na snadě zvážit fyzické predispozice a hlavně si to ozkoušet. Jak jsem psal bude to mít za následek miniaturní snížení sedla a posun dopředu. Tyto kroky cyklistu nic nestojí, jen trocha jeho času. Pak je též otázka délky a výšky představce (respektive výška gripů od země) ja jsem šel dolejš (ale pozor já měl enormně vysoko řídítka). Delší kliky je potřeba až při extrémním posunu zámků ke středu chodidla.
Díky za ten tip ohledně posunu zámků ke středu chodidla, pořád jsem si říkal, jestli to nedělám špatně, když mám tendenci dávat je spíš dál do špičky.
Ahoj Davide, záleží na kole a hlavně v botech na kterých jezdíš – kratší tréninky asi nemá smysl posouvat úplně dozadu. Ale pro lidi kteří se orientují výhradně na dlouhé vzdálenosti (což je pro mě osobně ta královská disciplína – to top) tam to logiku má. Já to tak mám už i na kratší tréninky, protože si na to chci zvykat.
hoj už jsem odpovídal na fb v několika skupinách a zde v jinejch komentech, prostě ozkoušet – proti realitě a zažitejm stereotypům a názorům se jde vždy hooodně špatně, vidím to na reakcích na FB kde polovina lidi to zpochybňuje a přitom jejich jména v bikepackingu nejsou nijak výrazná z hlediska zkušeností, či výsledků (nezpochybňuji jiné kvality těchto lidí!)
Ahoj, pěkný článek. O posunu kufrů již delší dobu uvažuji, ale nechci příliš rozhodit, ne zrovna levně pořízené nastavení posedu. Prostor k patě mám asi 2cm, když je posunu na doraz, tak bych měl sedlo posunout o 2cm do předu, abych zachoval nastavení? Chápu to dobře?
Ahoj Pavle, děkuji za reakci. Hele já se nepasuji do role člověka, který se specializuje na bodygeometry. To je stejné jako moje reakce na FB na moje články. Prostě zastávám názor, že si člověk věci musí ozkoušet a natestovat. Což upřímě řečeno není easy – porozumět svému tělu a zhodnotit si co je lepší, obzvlášť v malých nuancích. Nikdy jsem nepoužíval bodygeometry, stejně jako měřící mašinky na waty, tepy, kadenci, a dokonce si ani zcela přesně neměřím kolik tisíc kilometrů ročně ujedu, apod… v tom vidím svoji výhodu, nikoli nevýhodu, energie a pociti si pak umim lépe nacítit. Jestli potřebuješ / chceš věřit bodygeometry tak je to tvoje správný rozhodnutí. Ale nic ti nebrání si na sedlovce udělat značku lihovkou, nebo malej vrip a to samé na posunu a úhlu sedla. Na zámcích nemusí dělat značku, tam je otisk od dotažení. No a pak si to přenastavit a ozkoušet! Kdykoli se můžeš vrátit ke svému původnímu nastavení. Sedlo podle mě nepůjde dopředu o tolik jako pedály dozadu! počítal bych tak polovinu rozměru (tedy pedály dozadu 2cm a sedlo třeba 1cm a dolu půjde třeba o 2 mm) ale zase to je spekulativní, já mám dlouhé končetiny – tto je jen výchozí nástřel dle mojich pozorování. A uvidíš co ti to udělá s komfortem držení řídítek, jestli nebudeš potřebovat delší představec a řídítka níž. Jinak jak experimetn udělat v praxi? Já jsem tak začal jezdit na jednom ze svých kol, až poté jsem přenastavil ostatní boty a kola. Ale fajn je to ozkoušet a několik švihů tak jezdit a pak na jednu vyjížďku si to dát do původní (dle bodygeometry) polohy a uvidíš, co ti je komfortnější. Jen znovu opakuji toto je bikepackingová metodika popisující situace, kdy jsi na kole hodně času. Jinak při přenastavení posedu se soustředím na to co mi to dělá se šlapáním do kruhu (komfort), co mi to dělá s bederkou (horní část, kde končí žebra). Bodygeometry je jeden velkej bussines. P.s. existují systémy, kde máš nášlap zcela uprostřed chodidla a k tomu uplně jinou konstrukci rámu, nemohu to dohledat na netu.
Bodygeometry je jistě byznys, ale aspoň vychází z nějaké ověřené teorie i z praxe. Kdo jezdí déle, vychází ze základních pravidel aby nedělal zbytečně úplné blbosti a vyzkouší si nastavení posedu, klidně se bez BG obejde. Ale tyhle rady s pilováním tretry aby kufr byl co nejvíc vzadu, je jedná z těch úplných blbostí. Osa pedálu má být pod největším kloubem palce, pak je taky nejrovnoměrnějí zatížené chodidlo a optimální šlapání.
(Koupit si XT pedály s rámečkem pro nejlepší rozložení váhy a pak předek a zadek rámečku upilovat taky o něčem svědčí ve vztahu k autorovi těcto bludů.) Dál už to nečtu.
Děkuji za “negativní”reakci. Mám na to zpětné pozitivní vazby a ozkoušel jsem si to samozřejmě mnoha závody. Nehledě na to, že toto nastavení používají i “top”jezdci. Mohu zde zmínit třeba Martina Střelku (myslím že mu to nebude vadit) tej je určitě ultimátní jezdec…
Ahoj Štepáne, najprv ti želám Požehnané Vianoce a všetko najlepšie v novom roku. Hlavne zdravý sedliacky rozum a pevné spojenie zo Stredom tvojho bytia.
Mal by som malú otázočku, zaujalo ma použitie Cordycepsu. Už som o ňom počul v minulosti, ale až dnes keď sedíme celá rodinka s kovidom doma v karanténe som sa na neho lepšie pozrel. Máš vyskúšanú nejakú konkrétnu značku/výrobcu?
Našiel som toto: http://immunityassist.sk/cordyceps-kapsuly-balenie-90-kapsul-525-mg?gclid=Cj0KCQiA2ZCOBhDiARIsAMRfv9Kg-zJXHaIyRkIQHq-pXkwIeMewunXGmGRmxyjoX3e8k3OWFhannTYaAh-9EALw_wcB
A podľa ich tvrdení by to mal byť ten najlepší a najbližší originálu – jak to pani příroda zamýšlela 🙂
Alebo tento: https://www.terezia.sk/cordyceps-active/ – ktorý obsahuje aj ďalšie účinné látky, hoci má CS-4 len 320mg.
Ďakujem za odpoveď.
P.S. Stretli sme sa na štarte WCC2021, hoci som ho nedokončil, bola to dobrá skúsenosť.
P.S.2. Bol som prekvapený darčekovou poukážkou, to ma zaviedlo na tvoje stránky. Bolo pre mňa prekvapením a veľmi príjemným, čítať tvoje prežívanie WCC a na posedenie som „zhltol“ aj ostatné články.
Ahoj Ján, děkuji pěkně za tvůj příspěvek. Jsem potěšen, že jsi si přečetl mé články. Ohledně „kotďáku“, nejsem odborník a teď částečně reprodukuji informace jiných zkušených lidí a především i mé partnerky, která děla fyzioterapie a rehabilitace zvířat. Problém tkví v čistotě těch hub, houby všeobecně na sebe vážou mnoho těžkých kovů a to je ten problém. méně kvalitní cordyceps bude zatěžovat ledviny při dlouhodobém používání. Asi top co je ozkoušen je ten od značky NUSKIN (kdyby jsi měl zájem můžeme ho aktuálně sehnat asi za 920kč + poštovné, nebo se koukni na netu). Další hojně používaný cordyceps je od značky SUPERIONHERBS, nedoporučuje se ho používat dlouhodobě, neboť není tak čistej jako ten od NUSKINU. To co jsi poslal ty je na nižší úrovni z hlediska čistoty! Závěrem tohoto příspěvku musím zmínit, že se jedná o moje / naše osobní názory.
Ahoj Štěpáne,
děkuji za pěkný článek. Potvrzuji, s těmi kufry jsem skončil u stejného nastavení ze stejných důvodů. Aniž bych to předem odkoukal u ultra závodníků jako jsi Ty. Postupným upravováním posedu,..podle toho co „říkalo“ tělo. Je to ale delší story obsahující i neurochirurgickou operaci chodidla, které jsem se možná dřívější optimalizací mohl vyhnout..
Každopádně k dotazu – prosím o tip ohledně gelových vycpávek, které konkrétně se ti osvědčily. Snažím se nohy šetřit a ulevit tlaku, hlavně při vícedenních bikepacking jízdách.
btw..chápu ale i komentáře, že někomu vyhovuje pozice osa – kloub, jak to doporučují na fittingu. Každý jsme originál :).
Děkuji a hezký den,
Robert
Ahoj Roberte. Viz zde a jak jsem ti psal do mailu, je potřeba správně umístit (když to dáš moc dopředu budou tě tlačit prsty, když moc dozadu bude to blbé pro klenbu)
odkaz na vycpávky